Saška Zpievanka o zpívání a sebelásce

Saška Zpievanka Polarczyk je umělkyně, kterou jsme poznaly skrze Mentální jazyky, což je nauka o seberozvoji, která nás inspirovala k nalezení vlastní sebehodnoty a sebelásky. Hlavním životním posláním Sašky je však zpěv středověkých písní Hildegardy z Bingenu, ve kterém je překrásná. O tom, jak přemýšlí o sobě a o hudbě, si společně s Veronikou Biskupovou povídaly v malebných Lysicích, Zpievančině útulném domečku s věžičkou. 

Saško, nejvíce mě zajímá tvůj vztah k Hildegardě a její hudbě, protože o tom vím úplně nejmíň.

Můj vztah k Hildegardě a k její hudbě je velmi zajímavý. Dodnes nevím přesně, co mezi námi je. Je to směsice něčeho velmi známého a něčeho neuvěřitelně posvátného. Je to pro mě tak samozřejmé jako dýchání, přesto posvátné jako povídat si s Bohem. Její hudba mě přenáší někam jinam, možná trošku do minulosti. A cítím se tam jakoby doma. Někdy z toho pláču krásou. Pokaždé je to jiné. Když zpívám Hildegardu v kostele, tak je to silně mystický zážitek, protože její hudba vznikala a patří do kostela. V kostele zní přirozené alikvóty, které dotváří kámen a různé oblouky. Hudba Hildegardy dostává člověka někam jinam. Hildegarda nebyla hudebně studovaná, ona hudbu nekomponovala, ona ji slyšela. Podle mě byla Hildegarda něco jako „kanál“. Přímý prostředník mezi Vesmírem (Bohem) a Zemí. A tudíž, když ty písně zpívám, tak se sama propojím se zdrojem. Můj vztah k Hildegardě a její hudbě je vlastně můj vztah k Bohu.

sas

Jak ses k hudbě Hildegardy dostala?

Poprvé jsem hudbu Hildegardy uslyšela na festivalu Rencontres de Louvergny ve Francii. Bydlela jsem na starém mlýně. Vstoupila jsem do místnosti, v krbu hořel oheň, voněly vonné tyčinky a z přehrávače zněla nádherná hudba. Pamatuju si ten okamžik, jak jsem zůstala stát ve dveřích pohlcená tím zvukem. Úplně celou mě to prostoupilo a zarezonovalo to se mnou. Začala jsem se o tu hudbu zajímat, zjistila jsem si něco o Hildegardě a napsala o ní diplomovou práci. Po pěti letech mě pozvali opět na tentýž festival do Francie, kde jsem zazpívala tři Hildegardiny chorály jako úvodní číslo večerního programu. Video z Francie si můžete pustit zde: http://www.youtube.com/watch?v=C6jnocSWG5I

Hildegardina hudba je duchovní hudba středověku. Jakým způsobem ji interpretuješ v dnešní moderní době? 

Po svém. Nezpívám ji typicky, dobově. Respektuju notový zápis, ale zpívám chorál dle svého cítění a taky se nechávám vést tou melodií. V gregoriánském chorálu byla určitá pravidla a samotná Hildegarda je porušovala, protože se tolik nestarala o formu. Já to mám stejně, proto mě ani žádná jiná středověká duchovní hudba nepřitahuje, jenom ta její. Já zpívám Hildegardiny písně s doprovodem různých nástrojů – tureckou loutnou jménem „saz“, indickým harmoniem jménem „shruti box“ a také s doprovodem akordeonu a didgeridoo. A když můžu, tak zpívám oblečena v indickém sárí, tak jako to bylo ve Francii.

saska1

Kde všude zpíváš tuto hudbu?

Na různých vernisážích, koncertech, na mši v kostele. Nejraději bych ale Hildegardiny písně zpívala na pohřbech – web. Její hudbu chápu jako most k Bohu a skrze ten zvuk se duše zemřelých a pozůstalých mohou propojit, rozloučit a snadněji opustit tento svět.

saska3

 Jak dlouho zpíváš? 

Zpívám od malička. Zpěv je mojí přirozenou součástí. V jedenácti jsem začala zpívat v dětském operním sboru, v šestnácti jsem se dostala na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě. Poté jsem vystudovala Ostravskou univerzitu. Během toho jsem zpívala v divadle. Od všeho jsem ale pozvolna ustupovala. Nikdy jsem neměla ambice zpívat Rusalku či jiné operní šlágry. Dnes jsem součástí dvou hudebních projektů – sólově zpívám Hildegardinu muziku a dále jsem součástí kapely Vlčí Mág. To je trio: akordeon, didgeridoo, soprán. Moc mě to baví, společné tvoření, zkoušky a koncerty s Daliborem Neuwirtem a Žanetou Vítovou (www.vlcimag.cz)

VM_Lysice1_Facebook_crops

I když vím, že zpěv je tvé hlavní poslání, já jsem tě poznala díky nauce seberozvoje Mentální jazyky. Jakou roli v tvém životě tato nauka hraje? 

Já jsem takový „vnitřní kouč sebelásky“. Nejsem vědec, ani psycholog. Mentální jazyky jsou pro mě nástroj k posílení sebevědomí, k přijetí a nalezení sebe sama, k pochopení mezilidských vztahů. Pokud je můžu sdílet s druhými, mám z toho pocit naplnění a sounáležitosti stejně velký, jako když mohu sdílet své zpívání. Mně samotné pomohly Mentální jazyky najít svou roli na téhle planetě. S MJ jsem v kontaktu každou vteřinu. Je to neodmyslitelná součást mého života stejně jako zpívání. Díky MJ se realizuji jak profesionálně, tak v osobním životě. Zpěv a seberozvoj hrají v mém životě hlavní roli. Dá se říct, že Mentální jazyky jsou můj Romeo a zpívání je moje Julie. A jednoho dne prostě zemřeme spolu. Ale mnohem veseleji.. :)
www.alexandrapolarczyk.cz

saska2

Reklamy

Co si o tom myslíš?

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s