3 Nej hudební zážitky – Splynutí se zvukem, Absolutní ticho a polonahé Skotky

Dalibor Neuwirt beatboxuje na mikrofon v odrazu světla aury...

1. Splynutí – absence polarity hráč-nástroj

„HMOTNÝ SVĚT? COŽE?! CO TEN TU DĚLÁ? Tento pocit jsem zažíval v době, kdy jsem hrál na didgeridoo asi rok. Nořil jsem se hluboko do hry tak, že jsem zapomněl na vše okolo. Přestal jsem vnímat prostor a dostal jsem se do lehké formy tranzu. Vnímání se omezilo pouze na chvění a zvuk, oči zavřené. Později dostávám pocit, že už nehraji já. Hra probíhá sama, nezávisle na mě. Jakékoli řízení se odpojuje. Stávám se samotnou hrou. Hra plyne jako řeka, a já se stávám to řekou. Už tam není rozdíl…

Pocit bytostného udivení, který mám, když po hodině cyklické hry otevřu oči je: REALITA?! COŽE? Continue reading „3 Nej hudební zážitky – Splynutí se zvukem, Absolutní ticho a polonahé Skotky“

Reklamy

Jak se mi nepovedlo rozveselit to zimné pochmourno aneb o hraní na ulici v zimě a sychravu

Dalibor troubí na Didgeridoo na Masarykově ulici v Brně

V pondělí 19. ledna jsem se přesvědčil o tom, jaké je zimné počasí pro buskera smůla. Vyzbrojen nahřívacími láhvemi jsem se vydal hrát na náměstí. Nepršelo, jen jemně mrholilo, ale byla zima, vlhko a nevlídno, půl deváté večer. Velmi málo lidí vytáhlo ven paty. A ti, kteří to udělali, svižným krokem kráčeli k svému cíli, oči upřené vpřed, filtrující všechny rušivé vlivy. Continue reading „Jak se mi nepovedlo rozveselit to zimné pochmourno aneb o hraní na ulici v zimě a sychravu“